2022-04-07
Při instalaci optických vláken jsou přesné měření a výpočet spojů optických vláken velmi důležitými kroky k ověření integrity sítě a zajištění výkonu sítě.Optické vlákno způsobí zjevnou ztrátu signálu (tj. ztrátu vlákna) v důsledku absorpce a rozptylu světla, což ovlivňuje spolehlivost optické přenosové sítě.
Typ ztráty vlákna
Ztráta optického vlákna je také označována jako optický útlum, což se týká velikosti optické ztráty mezi vysílacím koncem a přijímacím koncem optického vlákna. Existuje mnoho důvodů pro ztrátu vlákna, jako je absorpce/rozptyl světelné energie materiálem vlákna, ztráta ohybu, ztráta konektoru atd.
Celkově vzato existují dva hlavní důvody ztráty vlákna: vnitřní faktory (tj. vlastní vlastnosti vlákna) a vnější faktory (tj. způsobené nesprávným provozem vlákna). Proto lze úbytek vláken rozdělit na vnitřní úbytek vláken a vnější úbytek vláken. Vlastní ztráta vláken je inherentní ztráta vláknitého materiálu, která zahrnuje především ztrátu absorpcí, ztrátu disperze a ztrátu rozptylem způsobenou strukturálními defekty; nevnitřní ztráta vlákna zahrnuje především ztrátu spojování, ztrátu konektoru a ztrátu ohybem.
Standard ztráty optického vlákna
Aliance pro telekomunikační průmysl (TIA) a Aliance pro elektronický průmysl (EIA) společně vytvořily standard EIA/TIA, který specifikuje požadavky na výkon a přenos optických kabelů a konektorů a je nyní široce přijímán a používán v průmyslu optických vláken. Norma EIA/TIA objasňuje, že maximální útlum je jedním z nejdůležitějších parametrů pro měření ztráty vláken. Ve skutečnosti je maximální útlum koeficientem útlumu optického kabelu v dB/km. Níže uvedený obrázek ukazuje maximální útlum různých typů optických kabelů ve standardu EIA/TIA-568.